Kulturní památky

Krnovská radnice se spořitelnou

Významnou a nepřehlédnutelnou architektonickou památkou města je bezesporu krnovská radnice se spořitelnou. Radnice s věží v neorenesančním stylu se secesními detaily byla postavena v letech 1901 – 1903, spořitelna byla k budově přistavěna o několik let později.

Zámek v Krnově

Zámek v Krnově byl postaven v renesančním slohu v 16. století. Na nádvoří zámku začíná knížecí chodba s arkádami a cennými sgrafity a reliéfy.

Koncertní síň Sv. Ducha (Krnov)

Koncertní síň Sv. Ducha (Krnov) je v současné době využívána jako městská koncertní síň, ve které mohou návštěvníci mimo jiné obdivovat také unikáty z krnovského muzea.

Počátky gotického kostela sahají do 13. století. K rozšíření a přestavbě došlo v 1. polovině 15. století. Zdi zdobí fresky z konce 14. a malby z druhé poloviny 15. století. Sousední budova sloužila již od středověku jako špitál. Barokní přestavba se uskutečnila v 18. století.

Měšťanské domy na Hobzíkově ulici (Krnov)

Měšťanské domy na Hobzíkově ulici (Krnov) pochází z 2. pol. 16. a ze 17. století, z období, kdy byl Krnov rezidenčním městem knížete krnovského – Jiřího Hohenzollerna.

Švédská zeď (Krnov)

Švédská zeď (Krnov) – část původní městské hradby. Ušlechtilá renesanční arkádová zeď s lunetovým cimbuřím byla na městskou zeď nastavěna za markraběte Jana Jiřího Krnovského roku 1529. Dnes plní roli dekorativní architektury v parku vysazeném na místě hradebního příkopu.

Rozhledna na Cvilíně (Krnov)

Rozhledna na vrchu Vyhlídka Krnov Ježník

Rozhledna na Cvilíně (Krnov) je vysoká 26 m a pochází z roku 1903. Jedná se o romantickou stavbu, která se dochovala v autentickém stavu a poskytuje nádherný výhled do okolí.

Dřevěná rozhledna na vrchu Vyhlídka (553 m n.m.) se nachází v městské části Krnov – Ježník.

Rozhledna Hanse Kudlicha v Úvalně

Dřevěná rozhledna Liptaň

Rozhledna Hanse Kudlicha v Úvalně byla postavena v roce 1913 na počest úvalenského rodáka a nejmladšího poslance vídeňského sněmu Hanse Kudlicha. Rozhledna se nachází na vrchu Strážiště (395 m n.m.) nad obcí Úvalno.

Dřevěná rozhledna poskytující krásné panoramatické výhledy do sousedního Polska se nachází v obci Liptaň.

Zřícenina gotického hradu Cvilín zvaného Šelenburk (Krnov)

Zřícenina gotického hradu Cvilín zvaného Šelenburk (Krnov) pochází z 1. poloviny 13. století. Hrad byl vybudován na místě prehistorického sídliště lidu popelnicových polí.

Zřícenina hradu Fulštejn (Bohušov)

Zřícenina hradu Fulštejn (Bohušov) se nachází nad korytem říčky Osoblaha. V minulosti se jednalo o rozsáhlý a na svou dobu dokonale propracovaný fortifikační systém. Hrad byl založen před rokem 1255 Herbortem z Vulmu.

Zámek v Linhartovech

Zámek v Linhartovech stojí na místě bývalé tvrze, která byla roku 1588 za Haugviců z Biskupic přestavěna na renesanční čtyřkřídlý zámek. Vedle zámku se rozkládá zámecký park se spoustou zajímavých okrasných dřevin. Interiér zámku byl zpřístupněn veřejnosti v létě roku 2005.

Zámek ve Slezských Rudolticích

Zámek ve Slezských Rudolticích byl postaven na místě bývalé gotické tvrze Supů z Fulštejna. Za Alberta z Hodic, během 18. století, zámek nebývale vzkvétal a stal se jedním z kulturních center Slezska.

Zámek v Branticích

Zámek v Branticích vznikl na místě bývalé tvrze, která byla připomínána již v roce 1449. Součástí zámeckého areálu je park založený v letech 1890 – 1900 o rozloze cca 2,5 ha, v němž se nachází socha Herkula – monumentální barokní plastika z roku 1709. Interiér zámku je veřejnosti nepřístupný.

Zámek v Dívčím Hradě

Zámek v Dívčím Hradě je renesančním sídlem, které bylo postaveno na místě bývalého gotického hradu v roce 1573. V okolí zámku jsou  dochovány kamenné hradby ze 14. století.

Zámek v Krnově

Zámek v Krnově postavili už Přemyslovci a to převážně ze dřeva. Ten však byl za vlády Jiřího Hohenzollerna zbořen a od základu v letech 1531-1535 vystavěn z kamene. Na výstavbu zámku museli přispět i bohatí krnovští občané. Zámek stavěl stavitel Hanuš Ennych z Ennychu. Areál se rozrůstal dostavbou dalších převážně administrativně hospodářských budov. Zámek postrádá pravidelnost, pravoúhlost. Ozdobou nádvoří je arkádová chodba s pozoruhodnými renesančními sgrafity s reliéfním figurálním dekorem.

Lidová architektura (Heřmanovice)

Obec Heřmanovice je mimořádně velkou horskou obcí, která byla poprvé připomínána v roce 1339 jako městečko. V roce 1995 byla prohlášena za vesnickou památkovou rezervaci.

Poutní kostel Panny Marie Sedmibolestné na Cvilíně (Krnov)

Kostel Nanebevzetí Panny Marie s klᚹterem minoritů (Krnov)

Na počátku 18. století byl na místě dřívější dřevěné kaple vybudován Poutní kostel Panny Marie Sedmibolestné na Cvilíně (Krnov), který je stálou dominantou města Krnova. Autory stavby jsou známí stavitelé Ondřej a Jiří Gansové, fresková výzdoba je dílem malíře Františka Ecksteina. Chrám Panny Marie Sedmibolestné je významným poutním místem celého Slezska.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie s klášterem minoritů (Krnov) je zmiňován v písemných pramenech již v roce 1358. Budova kláštera k němu byla přistavěna v letech 1720-1739. Dnes je v areálu kláštera sídlo konventu minoritů s možností ubytování.

Kostel sv. Martina

Evangelický kostel (Krnov)

Monumentální gotická stavba s pozdně barokní přestavbou, kostel sv. Martina, pochází z 15. století. Reprezentační stavba je charakteristická dvěma věžemi pevnostního charakteru, které patřily kdysi k obrannému systému města. Interiér kostela byl po požáru na konci 18. století zcela přestavěn v souladu s cítěním doby. K cenným kulturním památkám patří zejména hlavní oltář, kazatelna, varhany a hodnotné obrazy neznámých autorů 18. století. Na severní stěně kostela jsou cenné náhrobky pocházející z 16. – 18. století, v boční kapli se nachází polychromovaný náhrobní kámen zámeckého lékaře Kryštofa Bilického z Bilic.

Evangelický kostel (Krnov) byl vybudován v letech 1901 – 1903. Patří k významným stavbám pozdně romantické a neogotické architektury města.

Krnovská synagoga

Kostel sv. Kateřiny v Krasově

Krnovská synagoga byla postavena roku 1871 stavitelem Ernestem Latzelem. Jedná se o stavbu inspirovanou stavbami sefardských židů, v novorománském slohu, s interiérem v maurském stylu. Společně s krnovským židovským hřbitovem připomíná bohatou historii židovské obce na území města.

Kostel sv. Kateřiny v Krasově byl postaven na místě bývalého dřevěného kostela jako jednolodní barokní kostel v roce 1677.

Farní kostel sv. Ondřeje Heřmanovicích

Jednolodní farní kostel sv. Ondřeje byl vystavěn v Heřmanovicích v roce 1739 na místě kostela zbudovaného v roce 1588 vratislavským biskupem Ondřejem Jerinem. Z původního kostela se dochovala pouze věž.

Pískovcová polychromovaná socha světce Jana Nepomuckého (Heřmanovice) v tradičním oděvu s křížem v náručí v mírně podživotní velikosti je umístěna na čtverhranném podstavci zdobeném mušlí a volutovými útvary s nápisem 1778 HCB.

Sousošší Panny Marie v Jindřichově

Kostel svatého Mikulᚹe (Jindřichov)

Sousoší Panny Marie v Jindřichově je monumentální plastikou z roku 1757, která se nachází před jindřichovským zámkem.

Hřbitovní kostel svatého Mikuláše (Jindřichov) je ranně barokní trojlodní stavba z let 1677 – 1691. Po požáru roku 1844 byl upraven empírově. V okolí kostela se nachází ohradní zeď, na pilířích vstupní brány pak barokní plastiky sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého z doby okolo roku 1750.

Nejsvětější Trojice (Zátor)

Kostel Nejsvětější Trojice (Zátor) byl postaven v letech 1753 – 1755 jako jednolodní barokní architektura. V těsné blízkosti se nachází známá Zátorská kyselka.

Židovský hřbitov Osoblaha

Od dob středověku v obci Osoblaha působila silná židovská komunita, jejíž připomínkou je odnes židovský hřbitov, na kterém se v současné době nachází zhruba 300 náhrobků z 17.století. K pohřbívání byl využíván až do 19.století.

Pouť v Rusíně

Pouť k Panně Marii v Rusíně se koná každoročně na počátku srpna.