Poutní kostel Panny Marie Sedmibolestné na Cvilíně (Krnov)
Kostel Nanebevzetí Panny Marie s klášterem minoritů (Krnov)
Na počátku 18. století byl na místě dřívější dřevěné kaple vybudován Poutní kostel Panny Marie Sedmibolestné na Cvilíně (Krnov), který je stálou dominantou města Krnova. Autory stavby jsou známí stavitelé Ondřej a Jiří Gansové, fresková výzdoba je dílem malíře Františka Ecksteina. Chrám Panny Marie Sedmibolestné je významným poutním místem celého Slezska.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie s klášterem minoritů (Krnov) je zmiňován v písemných pramenech již v roce 1358. Budova kláštera k němu byla přistavěna v letech 1720-1739. Dnes je v areálu kláštera sídlo konventu minoritů s možností ubytování.
Kostel sv. Martina
Evangelický kostel (Krnov)
Monumentální gotická stavba s pozdně barokní přestavbou, kostel sv. Martina, pochází z 15. století. Reprezentační stavba je charakteristická dvěma věžemi pevnostního charakteru, které patřily kdysi k obrannému systému města. Interiér kostela byl po požáru na konci 18. století zcela přestavěn v souladu s cítěním doby. K cenným kulturním památkám patří zejména hlavní oltář, kazatelna, varhany a hodnotné obrazy neznámých autorů 18. století. Na severní stěně kostela jsou cenné náhrobky pocházející z 16. – 18. století, v boční kapli se nachází polychromovaný náhrobní kámen zámeckého lékaře Kryštofa Bilického z Bilic.
Evangelický kostel (Krnov) byl vybudován v letech 1901 – 1903. Patří k významným stavbám pozdně romantické a neogotické architektury města.
Krnovská synagoga
Kostel sv. Kateřiny v Krasově
Krnovská synagoga byla postavena roku 1871 stavitelem Ernestem Latzelem. Jedná se o stavbu inspirovanou stavbami sefardských židů, v novorománském slohu, s interiérem v maurském stylu. Společně s krnovským židovským hřbitovem připomíná bohatou historii židovské obce na území města.
Kostel sv. Kateřiny v Krasově byl postaven na místě bývalého dřevěného kostela jako jednolodní barokní kostel v roce 1677.
Farní kostel sv. Ondřeje Heřmanovicích
Jednolodní farní kostel sv. Ondřeje byl vystavěn v Heřmanovicích v roce 1739 na místě kostela zbudovaného v roce 1588 vratislavským biskupem Ondřejem Jerinem. Z původního kostela se dochovala pouze věž.
Pískovcová polychromovaná socha světce Jana Nepomuckého (Heřmanovice) v tradičním oděvu s křížem v náručí v mírně podživotní velikosti je umístěna na čtverhranném podstavci zdobeném mušlí a volutovými útvary s nápisem 1778 HCB.
Sousoší Panny Marie v Jindřichově
Kostel svatého Mikuláše (Jindřichov)
Sousoší Panny Marie v Jindřichově je monumentální plastikou z roku 1757, která se nachází před jindřichovským zámkem.
Hřbitovní kostel svatého Mikuláše (Jindřichov) je ranně barokní trojlodní stavba z let 1677 – 1691. Po požáru roku 1844 byl upraven empírově. V okolí kostela se nachází ohradní zeď, na pilířích vstupní brány pak barokní plastiky sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého z doby okolo roku 1750.
Nejsvětější Trojice (Zátor)
Kostel Nejsvětější Trojice (Zátor) byl postaven v letech 1753 – 1755 jako jednolodní barokní architektura. V těsné blízkosti se nachází známá Zátorská kyselka.
Židovský hřbitov Osoblaha
Od dob středověku v obci Osoblaha působila silná židovská komunita, jejíž připomínkou je odnes židovský hřbitov, na kterém se v současné době nachází zhruba 300 náhrobků z 17.století. K pohřbívání byl využíván až do 19.století.
Pouť v Rusíně
Pouť k Panně Marii v Rusíně se koná každoročně na počátku srpna.